Fyzioterapie a léčba bolesti

Snad každý z nás někdy zažil bolest kloubů či svalů, a to ať už se jedná o páteř či periferní klouby, jako jsou klouby ramenní, loketní, kyčelní, kolenní nebo hlezenní.

Původcem bolesti může být více činitelů. Někdy se jedná čistě o svalovou záležitost, kdy dochází k bolestivému svalovému spasmu (vůlí neovlivnitelná svalová kontrakce) nebo k hypertonu, kdy je zvýšené svalové napětí. Další příčinou bolesti může být kloubní blokáda, ke které dochází nejčastěji mezi jednotlivými obratli. V těžších případech pak dochází k výhřezu meziobratlové ploténky, která utlačí míšní nerv inervující dolní končetiny. Taková bolest má charakter vystřelující, většinou po zadní straně stehna. Neméně častou příčinou bolesti jsou pak traumata. Jedná se o různé úrazy či pooperační stavy. Cílem fyzioterapie je pak obnovit kloubní pohyblivost a vůli.

Každý pohyb je řízen z centrální nervové soustavy /mozku/ a ten neřídí jednotlivé svaly, ale pouze celé pohybové vzory, na kterých se podílí vždy určitý počet svalů. Bohužel, v dnešní době, následkem nedostatku přirozeného pohybu, nesprávného držení těla a jednostranného zatěžování hlavy, trupu či končetin bez následného kompenzačního cvičení, např. při sportovních aktivitách nebo v práci, se tyto pohybové vzory mění.

Dochází k zapojování dalších svalů, které by pracovat neměly a k utlumení svalů, které by naopak měly pohyb řídit. V důsledku toho, bolestí postižený jedinec kompenzačně provádí pohyb způsobem nejméně bolestivým a nejvíce pohodlným, ale nesprávným, při kterém dochází k přetěžování dalších částí těla.

Cílem fyzioterapie je předcházení funkční poruše pohybového aparátu, reedukace špatného držení těla a správných pohybových stereotypů. 

Fyzioterapie se především snaží odstranit příčiny bolesti, což může být běh na dlouho trať a je třeba trpělivosti, vytrvalosti a poctivosti.
Hlavním nástrojem fyzioterapeuta jsou jeho vlastní ruce. Pracuje nejvíce s měkkými tkáněmi a k tomu využívá různých technik a metod, pomůcek i fyzikální terapie.